Zážitkový cyklozávod dvojic Klánovický Mini Adventure 2019

Já jsem tady omylem ...

Tak totiž začíná většina akcí, na kterých se nevím proč vyskytnu. V opojení smyslů se někam přihlásím, zaplatím startovné a teprve pak zjišťuji, kam jsem to vlastně zase vlezla. Takže si dovolím malý úvod :)

Klánovický Mini Adventure zněl nevinně - zážitkový závod dvojic v klánovickém lese a okolí, mezi jednotlivými stanovišti se tým přemisťuje na kole a pořadí a množství úkolů si volí sám. Slibovali prověření souhry dvojic, legraci a spoustu zajímavých úkolů plných legrace a zážitků. Pohoda, jasný, jdu nás přihlásit. Popojet na kole pár metrů a uříznout kládu, přejet rybník na kajaku nebo házet míčkem na cíl zvládnu, neasi. V únoru vypadal květen jako skvělý čas na kola a občasné popojetí mezi zkouškami, kontrolami a úkoly.

Aby bylo jasno, přes kola je u nás v Triko4u spíš ten nejvyšší, Tomáš, já na kole seděla někdy před osmi lety. I přesto jsem kromě své drahé polovičky do závodu uvrtala další tři týmy přátel a začali jsme se těšit. Týden před akcí jsem sedla na kolo a ujela 1,82 km, než se rozbila přehazovačka. Takže jsem stáhla z půdy mé staré, tříčtvrteční kolo a vyrazili jsme na zkušební jízdu číslo dva v délce 4,62 km.
Poplácala jsem se po zádech, že úplně na pohodu jdeme do závodu a pocit skvělého a výkonného cyklisty mi vydržel do večera, než přišel info email a propozice.

V mapách se moc nevyznám (proto chodím na treky a má schopnost se ztratit kdekoli a kdykoli je už pověstná), ale už z pohledu na tu minulou mi začalo být jasné, že nepůjde o popojetí mezi disciplínami, ale pěkných pár km. Předpověď počasí se také netvářila optimisticky. Nejdůležitější je nechodit jako kovářova kobyla, takže trička s potiskem jsou základ i v zimě a to jak našeho týmu #jsemzampion, tak spřáteleného týmu Sochůrci. 

20190512_105337 20190513_122254

 

Jdeme na to ...

Ráno před odjezdem si ještě voláme se zbylými týmy, že i když venku prší a jsou 4 stupně, samozřejmě jedeme a nic nás nezastaví. 
Po příjezdu se rychle zorientujeme, organizátoři na nic nezapomněli, rychle se zaregistrujeme a získáme údaje o času startu. Po minutě startují vždy dva týmy a tak společný start s druhou dvojicí našich kamarádů není problém. V plném proudu už je závod dvojic dospělý a dítě, kategorie dospělých se teprve registruje. Zázemí je v klánovické základní škole a tak nás těší možnost sprch i toalety a šatny v suchu a teple.

Máme hodinu čas (a mají tu svařák), jdeme se převléct, přidělat na kola startovací čísla (nesnáším číslo 4, takže naše startovka je 44) a vyzvednout mapníky (super věc pro ty, co jim mapa k něčemu je). Vše připraveno, začíná být cítit lehká nervozita některé týmy už jsou na trati a jiné těsně u startu. Systém je jednoduchý: časový limit 3 hodiny, přes 20 disciplín různě daleko od startu a sám si zvol, jak daleko a jak rychle jsi schopný dojet. Disciplíny mají určený počet bodů od 20 do 80, ty nejdál samozřejmě nejvyšší. Každá minuta nad časový limit je mínus deset bodů.
A teď babo raď, jakou taktiku zvolit. 11:06 je náš startovní čas, návrat tedy musíme stihnout do 14:06. na některých týmech je vidět profesionalita, rychlost a perfektní vybavení, ale my si to jdeme hlavně zkusit a užít a získat zkušenosti. 

received_2276607352560946 20190512_124922 received_616926235453201

 

Tři, dva, jedna... start!

Hned po startu musí tým vyběhnout na pódium, přeřezat společnými silami kládu (zezdola vypadala jako klacík, z pódia minimálně jako stoletý dub) a teprve splněním tohoto úkolu si vysloužit mapu. Jsme nováčci, závod jedeme poprvé a v okolí se nevyznáme, takže opravdu řešíme podle mapy stanoviště a jejich vzdálenost. Běchovice, Jirny, Úvaly, zkusíme to směr Jirny. Domluvíme se kudy a všichni čtyři vyrážíme na to nejbližší stanoviště, hod na cíl. Stačí se z 20 pokusů pětkrát trefit a můžeme jet dál. Jenže ouha, munice je na kopci , kam si pro ni každý musí doběhnout (dojít, doplazit se) a pokud se nerefí v požadovaném počtu, následují trestná dvě kolečka ve šlapacích buginách a munici je potřeba vrátit na kopec. Samozřejmě se netrefíme, volím menší zlo a jdu šlapat do buginy, na kopec ať si leze ten druhej :) Některé dvojice se střídají nebo naopak vysílají na kopec ženy a muži šlapou.
Jsme na začátku, bereme trest s úsměvem a ladnými kroky odhupkáme zpět ke kolům, krátká porada kudy kam a jedeme. Po pár bloudění trefíme k dalšímu stanovišti, tentokrát samokontrole, nabereme další tým kamarádů a míříme dál. Černí koně a jejich trenažery handbiků dávají půlce týmu vydechnout nad vědomostním kvízem, zatímco druhá polovina si vyzkouší jízdu na handbike trenažéru a pokud je doteď nebolely ruce, právě začaly. Splníme, označíme a jedeme dál.
Cesty a silničky měníme za terén, les a bahno a já zpomaluji a zpomaluji. Osm nebo kolik let je osm nebo kolik let a strach je znát, mokré kořeny a lesní cestičky mě děsí a tak jedu hodně pomalu. Samozřejmě, že za to můžou kořeny a cestičky a ne to, že už máme najeto deste kilometrů a nejsme ani v půlce. A že je zima. A že mě bolí nohy. A že to kolo z půdy nějak špatně přehazuje. A že jsem plíce nechala už na tom kopci a zatím je nenašla...

Původní plán dojet ještě do Úval pro další tři disciplíny tak měníme a otáčíme zpět k cíli, nemuseli bychom totiž stihnout limit. Zážitek je víc než čas a tak se třetí dvojice odpojuje, že oni to ještě stihnou (nesthli :). Opět chvíli bloudíme, ale zvládáme další kontrolu a v dost časovém presu míříme k cíli. To už jedu jen na jeden převod a stylem paní starostové, jednou šlápnout, třikrát ne. Posledních 500m mě parťák i druhý tým vyhecují a slibují smažák a hranolky (díky, bando!) a do cíle vjíždíme společně a tři minuty před limitem. Jenže zrada, ještě poslední úkol s názvem Outdoor Master nás čeká, balení spacáků na čas. I to zvládneme, ale s přesahem 23 vteřin a tak se penalizaci nevyhneme. Nevadí, jsme v cíli! Jsme v cíli, dojeli jsme, nic se nám nestalo, máme radost (já největší!) a máme další zážitky, na které budeme vzpomínat! Bylo to super a stálo to za to :)

 20190512_121148 20190512_123625

Testujeme na sobě!

A protože věci, které u nás najdete na eshopu, opravdu testujeme v terénu, abychom vám nabídli to nejlepší, tak 5 hvězd z 5 uděluji následujícímu oblečení, které nás zachránilo a ochránilo před zimou i deštěm: funkční triko JN495 a JN496, funkční triko s dlouhým rukávem JN497 a JN498, větrovky Windy a Surf a multifunkční šátek Reflex. Trička vyzkoušel i druhý tým a to s potiskem, na podobné akce totiž musí být jasné, že patříte k sobě! Jako my z týmu #jsemzampion. A nejlepší zpráva nakonec: nebyli jsme poslední :) K tomu v naší přátelské a partnerské historii přibylo spousta smíchu, zážitků, podpory jeden druhého, jeden pád, dvoje mokré boty, tři minihádky, asi dvě stě vtipných poznámek, skoro 20 kilometrů na kole (můj osobní rekord! :) jedna spotřebovaná tuba kostivalové masti a především nezapomenutelné zážitky. Děkujeme organizátorům za tuhle akci, příští rok jsme znovu na startu!

ahoj :) Daniela 

20190512_123820

 

 


ZPĚT NA HOMEPAGE  TRIČKA S POTISKEM  TRIČKA 3XL-5XL  MIKINY S POTISKEM  SPORTOVNÍ OBLEČENÍ  POPTÁVKA  KONTAKT

 

02.05.2019